Jak ten cas neskutecne leti

Tak mi probehlo hlavou, ze bych o sobe zase mohl dat vedet a kdyz jsem se podival na posledni clanek koukam, ze uteklo dalsich 14dni. Ale mne to vazne prijde jako vcera.

Poslednich 14 dni se mi zivot rozbehl na plne otacky. Pracuju v prumeru 10 hodin denne, k tomu 1,5 hodiny cesta do prace a to same domu. Probehnout se, uvarit veceri, pripravit obed na dalsi den a pak kouknete na hodinky a ono uz je 10 vecer a je tak akorat cas pustit si vecernicek a jit sbirat sily na dalsi den. A tak porad dokola, den za dnem, tyden za tydnem. Samozrejme jsem za to rad, setrim penize na ten nas velky vylet a na toho medveda a tak se hodi kazdy cent, ktery dokazu vydelat. I diky praci jsem si i ja sam vsimnul zlepseni moji anglictiny. A to presne ve chvili, kdy jsme jeli opet na ryby a v radiu hrala pisnicka ktera je ve svete momentalne v kurzu a s klukama jsme zrovna probirali ty nase klucici zalezitosti a ja si z nicehoz nic uvedomil, ze te pisnicce rozumim. Rozumim ranni show v radiu, filmum v televizi, knizkam ktere ctu, telefonum ktere vyrizuji, proste mi mozek konecne zacal pracovat i v anglickem zneni s titulky. A nejvetsi radost mam z toho, ze uz vsichni rozumeji i mne. Dnes jsem zrovna volal do autopujcovny a znate ten pocit tesne predtim nez vytocite cislo, kdyz vite, ze se s tim clovekem budete horko tezko dohadovat a pravdepodobne ze sebe udelate negramotneho blbce? No tak presne tenhle pocit ja uz nemam... A jestli to tak je doopravdy, tak se zacina plnit hlavni cil meho vyletu a ted uz bude konecne cas taky na nejakou tu medvedi zabavu. V praci uz jsem pridano nedostal, ale dostal jsem pro zmenu vic prace a zodpovednosti. Diky funkcni anglictine a schopnostem, uz dostavam na starosti jednotlive useky staveb a par lidi k ruce. Najsem samozrejme jeste uplne predak, ale mohli bychom rict, takovy maly predacek uz ze me je. O to vic me mrzi, ze se za 5 tydnu s firmou rozloucim. Ale kdo vi jestli se do Kanady jeste nekdy dostanu a tak chci pred navratem stravit mesic cestovanim a poznavanim zbytku Severni Ameriky. Tata s Ondrou prileti v polovine Zari a pak zacne uplne jina cast tohoto pribehu. Mam v planu klukum ukazat Toronto, pujcit auto a zacit cestovat. Urcite chci videt Niagaru, velka jezera, puvodni lesy i obyvatele, losi stada, kojoty a samozrejme medvedy. Spat kde to pujde a rybarit i tam, kde to nepujde. To me privadi k myslence, ze jsem byl v patek po vyplate zase v mem milovanem obchodu a zase jsem si musel koupit nejakou drobnost. Tentokrat to byla bila rybicka jako navnada, zelena rybicka jako navnada, mala chladici tasticka a tri a pul metru dlouhy nafukovaci rybarsky clun. No nekupte to, kdyz je to tak vyhodny. Jestli to takhle pujde dal, tak si odtud povezu i dvoumistnou helikopteru.

Protoze jsem chtel zvysit svuj mistni kredit, tak jsem uz byl rozhodnut udelat si i mistni ridicak. Vse se ale zastavilo na potrebe ziskat ten jeden dokument z CR a protoze nase ambasada ma otevreno jen od 9 do 12 tak jsem se tam za poslednich 14dni proste nedokazal dostat. Ale abych byl pripraven na vse, tak jsem si koupil ucebnici autoskoly a ted vim vsechno o vsem. Mistni pravidla jsou velmi podobna tem nasem, je tady ovsem par zaludnosti, ktere vas proste prekvapi. Napriklad svetla na krizovatkach jsou umistena za krizovatkou a vy samozrejeme musite zastavit pred krizovatkou, na to urcite jednou zapomenu. Potom treba cervena. Na tu zajiste stojite. Ovsem je tu vyjimka. Na cervenou tady muzete odbocit doprava, pokud vam to provoz dovoli. Coz pro ridice ve volnem smeru znamena, ze jim tam kdykoliv muze vjet auto zprava o kterem si mysleli, ze zustane stat na cervenou. To bude jedna z tech veselejsich chvilek. A samozrejme mistni krizovatky se stopkou. Projizdeji se v poradi, ve kterem jste prijeli, takze v praxi to znamena zapamatovat si pri prijezdu auta, ktera uz tam vsude cekaji ve vsech smerech a jako u doktora, vyrazit az budete na rade. A to bude asi nejvetsi legrace. Ja si nepamatuju pomalu ani svoje datum narozeni a pamatovat si 7 aut v krizovatce bude vazne boj. Ale co, pojistku mit budeme.

Minulou sobotu jsem tady poprve vyrazil na sobotni vecerni party do mesta. Priprava mi trvala asi 5 minut a kdyz ubehlo dalsich 20 a kluci porad nikde, tak jsem pro ne vyrazil. Ovsem to byla chyba. Jakmile me vydeli v sortkach, tilku a teniskach, polil je studeny pot. Tady totiz musite vypadat jako nekdo, kdyz jdete do klubu. Pry vas do nej ani nepusti, kdyz budete mit spatne boty. No nic, nastvane jsem na sebe hodil dziny a kosili a mohlo se vyrazit. Po dlouhem cestovani mistni MHD jsme dorazili na Bay st. a hura do nejvetsiho klubu tam. Stoupli jsme si do rady, ohranicene provazy jako ve filmech a kdyz jsme se konecne dostali na radu, tak pry ze chteji videt moje ID. Copak vy si sebou berete na flam pas? No ja tedy ne a protoze jsou tady pro bileho muze zakony tabu, tak jsme zustali stat na ulici a premysleli co ted. Courali jsme se kolem, ja se klukum omlouval a pak jsme si vsimli rockoveho klubu a vyhazovac byl pro zmenu cernoch. Ti si se zakony hlavu moc nelamou a pry kolik mi je. Rekl jsem mu to a uprimne jsem ho rozesmal. Priste si kvuli nemu necham narust plnovous. Klub byl veliky a moc me nenadchnul. U nas se v rockovych klubech snazi pri tanci vylezt jeden druhemu na zada, nebo alespon nekoho pozvracet. Tady ne. Vsichni stali na jednom miste a kymaceli se jako kukurice ve vetru. Vylepsil jsem si pohled na svet neskutecne drahym pivem a po par hodinach kymaceni konecne domu. V nedeli byly necekane v planu ryby. A taky ze jo. Tentokrat jsme nasli skutecne velike jezero a protoze jsem mel ten clun, tak bylo jasno. Jezero bylo kupodivu prazdne, mozna to bylo tou univerzitni party pro cca 1000 lidi na brehu, ale spis to bylo tim, ze jsou lide lini. Ve clunu jsme stravili neuveritelnych 6 hodin a teprve po 6ti hodinach jsme chytili tri cudli, velike jako dlan. Ja tu ty velike ryby totiz setrim pro ty nase ceske kluky. Tech 6 hodin na slunicku ale melo jiny dopad. Ziskal jsem nyni takovou barvu, ze me zacali zdravit mistni Indove. Ted abych se jeste zacal ucit Indsky a studoval Kamasutru. Ale krasne tam bylo, to zase jo . A abych nezapomnel, mel jsem zase jednu svou obvyklou prihodu. Jak jsme vyjeli na to jezero, tak jsem zkusil chvili chytat na trpytku, ale nic z toho. Tak ze si zmenim navnadu. Vytahnul jsem trpytku z vody, polozil si prut napric na lod a protoze ten prut ma 2 a pul metru, tak jsem si k sobe posunul tu jeho spicku, aby se mi s nim jako lepe delalo. No a najednou to udelalo zblunk a ja drzel v ruce jen vlasec a prut mizel v hlubinach. Kluci koukali vyjevene a ja chvili taky. Prvni reflex byl pritahnou si prut za vlasec. Napad to byl dobry, jenze ja mel povolenou brzdu a tak jsem citil, jak se vlasec spokojene odviji z navijaku, navic jsem tam toho vlasce mel 150metru a to taky mohlo byt na cely den a prut dal klesal do sera. To vse se odehralo v jedine vterine a protoze jsem o prut nechtel prijit, tak jsem shodil cepici i bryle, zkontroloval kapsy, konec vlasce dal nekomu do ruky, chytil se vlasce a vklouznul do vody. Mezi prsty jsem si nechal ten vlasec prokluzovat a noril jsem se porad hlobeji do tmy a chladu. Stal u me nejaky mistni vodnik, protoze kolem deseti metru jsem ucitil spicku prutu a tak jsem ho popadnul a hura k hladine za svetlem. Prut byl zachranen a byl ze me hrdina. Alespon jsem zjistil, ze je voda uzasne tepla a tak jsme si rybareni prubezne zpestrovali pivem a koupanim. No nadhera, co vam mam povidat. Vzdyt to znate z domova.. No a protoze hlad je previt a ty ryby jsou na nas strasne rychle, tak jsme si vyslapli na nekoho ve stejne rychlostni kategorii a ulovili si na parkovisti zelvu na zelvi sendvic. Recept je jednoduchy, staci jedna ziva zelva posypana petrzeli, houska do ktere ji vlozite a nakonec jen zdrave zuby, pokud jste zapomneli zelvu predtim oloupat. Mela jedine stesti, ze tentokrat jsme nemeli tu housku, ale priste budeme pripraveni lepe. Tedy pokud nam taky neutece .

No a to je asi z Kanady pro ted vsechno. Ja tu mam 16:30, slunicko, 28 ve stinu, sedim na zahrade myslim na vas a uzivam si vikend. Zitra totiz budou na poradu pro zmenu zase ryby.

A abych nezapomnel. Protoze uz se mi styska po milackovi a protoze mela narozeniny, tak pusinka dostala k tem svym 200 000 km prohlidku celeho briska a taky nove boticky, to aby ji to sluselo, az se k ni zase vratim . To koukate, jak se na dalku umim postarat, co? Pasak Konik... (pasak jako pasak, ne pasak jako pasak).

A to uz je vazne vse, tak pac vsem...