Lidove moudro: "Srpen, predchazi mu Cervenec".

Urcite uz jste vsichni moc zvedavi a tak po par dnech pridam zase par novych zprav z Kjanady.

Stalo se tady toho docela dost, tak kde jen zacit. Tak treba zase v praci. Delam ted asi 60km od Toronto na renovaci jedne budovy a za posledni tyden me neprijel sef ani jednou zkontrolovat. To muze znamenat za: a) zapomnel na me b) uz mi duveruje natolik, ze mu staci parkrat si zavolat a vi, ze praci dokoncim spravne. Osobne doufam, ze „b“ je spravne, uz jen proto, ze by v pripade „a“ mohl zapomenout taky na seky a to uz by mi takovou radost neudelalo. Takze v praci pohoda a ja mam pred sebou nejake posledni 3 tydny prace nez zacne konecne ta poznavaci cast tohoto zajezdu.

Tim se dostavame k dalsimu tematu a tim je rybolov a medolov. Protoze jsme demokraticka spolecnost a protoze je to vase prani, tak na medu pujdu s kusi. Uz jsem si ji taky rovnou poridil, abych mohl zacit trenovat uteky.. tedy chtel jsem rict strelbu. Tahle dve slova si porad pletu. A tim take vyhlasuji nove hlasovani a to zcela jednoduche. „Prebijet ci neprebijet, to je oc tu bezi“. Prebijeni lovecke kuse v sede na strome neni totiz uplne jednoducha zalezitost a tak se vas ptam, mam prebit ihned po pripadnem vystrelu a nebo sledovat medu co dela a kam pripadne utika? Ono totiz kazde ma sve pro a proti. Pokud zacnu po vystrelu prebijet, pravdepodobne nebudu schopen medveda peclive sledovat a tak se mi muze stat, ze se mi ztrati nekde v housti s sipem v kozichu a ja uz ho nedohledam. Pokud ale budu medu sledovat misto prebijeni, muze si me na tech 30m vsimnout tentokrat on a bude u me takovym fofrem, ze mozna stihnu akorat stahnout pulky. Bez nabite kuse totiz pro nej budu nebezpecny asi jako vatova tycinka do usi. Takze ted si od vas necham poradit co se zivotem, protoze ja sam si vazne poradit neumim. A takhle nam to spolu slusi

A ted news z rybareni. Predposledni vyprava probehla opet na jezere Gulph a protoze se tady mnozime geometrickou radou, tak uz jsme ve clunu sedeli ctyri. Mimo to jsme do kempu dorazili asi 3 minuty pred pulnoci, takze rybareni probihalo ne jezere ozarenem cernou tmou. Proti nebi jsme smerem ke brehu videli jen obrysy vzrostlych stromu a tak chlapci uznali, ze to byl vazne dobry napad, nechat svitit obrysova svetla na aute, protoze nam jako svetla majaku ukazovala stale ten spravny smer k nasim stanum. Hladina byla rovna jako to zrdcadlo a tak jsme se jen povalovali a pokouseli jsme to rybarske stesti. Tentokrat ale mely vsechny ryby uz zrejme vecerku, protoze si nas nevsimla ani jedina. A protoze jak se rika ve sportu „Nedas, dostanes“ tak jsem nechytil zadnou rybu, ale tohle rybareni me vyslo na 30CAD, protoze jsem Oskarovi zlomil zcela novy prut, on mel na nem dokonce jeste vysacku z kramu. A to bylo pritom uplne nevine, protoze ja ten jeho prut jen trosicku priohnul, abych na naj lip dosahnul a on si jen tak tosicku priprasknul, az mi ho zustala v ruce pulka. Ale jak rikam, jsem v tom vazne skoro uplne nevine. A pak nas to prestalo bavit a tak jsme dojeli zpatky do stanu a ja jeste kluky naucil Prsi. Ale nebojte, ja je to naucil poctive, takze nad nima porad vyhravam. A hrali jsme tak horlive, az se nam z toho rozprselo doopravdy a to nas provazelo az do druheho dne. To jsme se na ryby dostali az odpoledne (ono se za deste ve stanu totiz spi nejlepe) a kdyz jsme prisli k jezeru, tak uprostred neho plaval prut sem a tam a po brehu pobihal korejec s rukama nad hlavou a volal na nej jako na psa, at se mu kouka vratit k noham (korejsky sice neumim, ale myslim, ze jsem to prelozil spravne). Kdyz videl nas, tak hned bezel k nam, jestli nemame lod, ze mu ten prut sebrala ryba. No lod jsme sice meli, ale vyfouklou a tak jsme si sedli s prutama na breh a pozorovali ho, jak si to zase masiruje sem a tam a trha si ty posledni zbytky vlasu, co mu jeste zbyly. No nechytili jsme sice nic, ale me uplne stacilo to jeho predstaveni. Nakonec mu ten prut pritahli zpatky nejaci kanoiste a ryba tedy nebyla nic moc, i kdyz lepsi nez my, my totiz nemeli zadnou.

A pak zacal zase pracovni tyden a kdyz se prekulil az do ctvrtka, tak jsem se po navratu z prace dozvedel, ze dalsi den, tedy jako v patek vecer, bude u nas na zahrade svatba a to tech dvou, co jsem je poznal pri tom prvnim velikem vyletu, no myslim preci tu tehotnou s tim jejim. Pripravy byly v plnem proudu a tak jsem taky pridal ruku k dilu. Kluci maji takovou tradici, ze zenich musi postavit obradni altanek vlastnima rukama a tak jsme se do toho pustili spolecne jeho rukama, za pomoci bambusovych tyci a provazku. Kdyz jim strecha spadla poprve, tak jsem se nabidnul, ze jim to prevazu, aby meli jistotu a rukou spolecnou se nam to nakonec podarilo. Pak uz jen lehce prizdobit, vsude po zahrade rozmistit louce a svicky, pripravit zidle a stoly a vse bylo nachystano na zitrejsi slavu. A protoze se mi tahle tradice moc libi, tak si ji privezu taky k nam do Cech. Ze se nam to povedlo, potvrdila nocni boure, ktera proti nasemu umu nemela sanci a v patek stacilo jen priopravit dve tycky a vse bylo jako nove. Z prace jsem pribehl v cas a stal se ze me hned vratny, zapalovac svicek, kameraman a konzument ananasoveho punce. Pak konecne zacal obrad a byla to parada . Pocasi vyslo a novomanzelum i lidem se to libilo a to vim uplne presne, protoze v sobotu v sest rano pri rozedneni mi to nekdo rikal. Jen si nepamatuju kdo, nebo co a tak jsem to vzdal a sel radeji do pelechu.

No a pak zase dalsi pracovni vikend a v patek jsem si ve svem oblibenem obchodu koupil dve drevena padla a to samozrejme ta nejdelsi, to abych za prve dodrzel tradici a za druhe, abych si mel s cim hrat na palube, az poletim se vsemi temi vecmi domu. A ta nova, drevena a dlouha padla jsme vymenili za tu lopatu na snih, se kterou jsem do ted padloval a v nedeli jsme vyrazili na nove jezero zase rybarit. Prvni co mi Chorche rano v aute rekl bylo, „ja mel v noci sen, ze jsem chytil obrovskou rybu“. A tak jsme s timto proroctvim vyrazili k jezeru. U jezera jsme vse pripravili a i kdyz lehce mrholilo, tak jsme se vydali opet ve ctyrech za dobrodruzstvim. Vedl jsem lod zhruba doprostred jezera a po nejake  dobe jsem se Chorcheho zeptal, kde ze bude ta jeho ryba. On mi rekl „tamhle mezi tou bilou a zelenou bojkou“ a tak jsem tam vyrazil a k te bile bojce jsem lod privazal. Pripravili jsme si nacini a pustili se do toho. Asi po hodine se nad jezerem objevil sedivy mrak a zacalo foukat, az se na jezere zacaly delat vlny. Chytre jsme nechali v aute tricka, to aby byla sucha, takze jsme tu sedeli jen v plavkach, coz zrejme dobre vedel i ten mrak, protoze se rozhodl vycedit se primo do naseho clunu. A jak si usmyslel, tak taky udelal. A daval si pacholek na cas. Po pul hodine uz jsem videl, jak vsichni drkotaji zuby a abych netrhal partu, tak jsem taky nasadil husi kuzi. A kdyz se ke vsemu jeste pridaly ty blesky a kluci sedeli s uhlikovymi pruty v gumovem clunu na otevrenem jezere, poradil jsem jim, ze ted bude voda jako kafe a zase jsem byl za hrdinu. Bylo nam v te vode takove teplo, ze se nam ani zpatky nechtelo ale protoze prestavalo prset, byl cas zase zacit neco delat. Znovu jsme nahodili a Chorche se me pta, jestli by nemel zmenit navnadu. Rikam mu, ze ta jeho jeho je akorat, at jeste chvili vydrzi. Ja mu totiz ten den pomohl koupit levne prut i se sadou navnad a tak jsme je ted vsechny zrovna museli vyzkouset. Nahodil tedy znovu a zase nic. Zkusil to zase a opet nic. Nahodil potreti a prut mu malem vybehnul z ruky. Neco mu zabralo a protoze prut tvoril uhledne pismeno U, bylo jasne, ze ten dnesni sen nema daleko k naplneni. Chvili mu trvalo dostat rybu az k lodi a to uz se mu spicka prutu dotykala hladiny vsichni se snazili nejak pomoct, ale nebylo moc s cim a tak jsme cekali, az se ten nas dnesni ulovek nekde objevi. A taky ze jo, primo u meho okraje lodi se objevilo tmave telo te bestie. Jmenuje se Largemouth Bass a svemu jmenu plne dostoji. Odhadem mela něco k pul metru a jak na me otevirala tlamu, mohl bych ji tam s klidem vrazit celou pest a ani bych se neposkrabal o jeji zuby. Ale protože nebyl cas ne nejaky blizsi rozhovor, tak jsem ji za tu tlamu popadnul a uz byla v lodi. Když ji vsichni videli, to bylo revu a vitezneho jasani a objimani. Mam takovy dojem, ze uprostred jezera, v desti, na gumovem clunu a s revem z plnych plic jsme uz nenapadneji vypadat nemohli. Ale co, byla to nase prvni spolecna velika ryba a tak bylo co slavit. Mela dobreho pul metru a tri kila, takze se radila k trofejovym rybam. Ale to nejdulezitejsi na ni bylo, ze po tom vecernim alobalovem zabalu, cibulovych obkladech a hodinove saune na grilu, nam udelala radost jeste jednou a mozna jeste vetsi .

A protoze se rika, ze v tom nejlepsim se ma prestat, tak ja koncim taky a jdu si uzivat ty posledni tri pracovni tydny a pak konecne hup do auta a vzhuru za dobrodruzstvim. To pak bude konecne o cem psat, protoze jak vidite tak se tady v tom meste strasne nudim...

Abych nezapomnel, potrebuji od vas radu jako od zkusenych evropskych ridicu. Popisu modelovou situaci a byl bych rad, kdybyste mi poradili, co tahle znacka znamena a co mam jako ridic vlastne delat?..

„Predstavte si vecer pracovniho dne, kdy se spolu s dalsimi kolegy vracite po deseti hodinach na stavbe domu. Tesite se do sprchy, protoze vypadate jak kdyby vas vytahli necemu z tlamy a snazite se udrzet pozornost v dopravni spicce. No a kdyz uz si myslite, ze mate vsechno pod kontrolou a uz vas opravdu nemuze nic prekvapit, tak se setkate s timto dopravnim prikazem.. Tak a ted mi poradte, co v tom aute vlastne mate delat???“...

A ted uz vazne zase pac a myslete na me..

Pakonik